hochschwab 2016

AUTOR:

ondra saida / shredwear

Je pátek, 6 hodin odpoledne. Pakuju na dvoudenní přejezd horskýho masivu a všecko se musí vejít do malýho batohu, včetně plnýho velblouda. Není čas nic zkoušet ani vážit, příprava na punk!

 

Bratwurst mezitím dole pakuje do kufru svýho volva kola. Ještě pro maso na grill, pár ejlů na poklidnej spánek a hrnem to přes hajvej směr Bruck. Trocha bloudění, ale ke 22h jsme vAflenz pod lanovkou, kemping, chill, grill.

___________________________________________________________________

"páč to pere jak na zasraným rivecu někde v taliansku."

Ráno vstávačka hezky pěkně na osmičku. Chill, grill podruhé, mažem řeťazy, vidle a všecko co jde. Nakonec mažem aj pracky a ksichty páč to pere jak na zasraným rivecu někde v taliansku. Ještě preso v Aflenz a vyrážíme na přejezd směr chata v sedle Hauslalm. Cíl je dojet až na bivak pod Hochschwab. Berem to traverzem po polích kolem farem nad Aflenz. Po asi 16 kilometrech posíláme pivo u Bodenbayera asi s dvoupatrovým zájezdem bavorských frickopárků. Batoh na záda a hrnem to pod první kopec. Pivo je v čudu a tak sajem vodu z kamelů. Spocení jak vokurky v pařeništi pedalujem co to jen jde.

Když se stoupání zdedne o víc promile, než má Míra každý sobotní dopolko, nezbývá nic jinýho než vzít moji sedmnácnástikilovou zbrań a tlačit. Listnáče, šutry, kleč a konečně nějaký výhledy. Hůlkaři co potkáváme cestou nahoru, už mají vrchol za sebou. Polák s krosnou čumí jak vokoun na divoko a bavoriš se ptá proč to jako kurva děláme. Pár dialogů, debilních pohledů a vidíme první sníh. Energie nás ještě rozhodně neopustila, tak je na čase dát trochu shredu. První driftovačka na kameru, mokrý boty, 1350m stoupačky a posíláme pivo v sedle Hauslalm. Hospodskej horal kroutí hlavou a ptá se, kam s těma verglama jako jdem. Nezahálíme a „jedeme“ dál. Teda asi prních 20 metrů. Pak zase na tlačenky až na úpatí hřebene.

Kochačka, hřeben, ale furt se to nedá jet. Začíná přituhovat, slunko nad horizontem a dojíždíme do Fleischer bivak. To je taková bouda pod Hochschwabem. Je to pecka – svíčky, deky, lékárna, vybavená kadibudka dost bodne, páč jsou asi 3 stupně nad nulou, fóká jak na plachetnici a naše tenký letní spacáky nás v takovým hellu rozhodně nepodrží. Západ, jomantika a salám na chlebu. Brácha bojuje asi půl hodiny s čočkama v očích, ale nakonec těžkej fight vyhrává a chrníme. V noci nás budí pár hlasů a baterky. Trochu jsme znervózněli, ale s odpovědí, kterej kretén by se vláčel s kolem po hřebeni Hochschwaba zase usínáme.

___________________________________________________________________

"Focení s udejchanejma turistama a konečně nějakej sjezdík."

Budíček 9am, packing, rozcvička a za půl hoďky jsme va vrcholu. Focení s udejchanejma turistama a konečně nějakej sjezdík. Velký šutry, díry jak německý zákopy schovaný v trávě, ale jsme nadšení. Chill, pivo a guláš na chatě pod vrcholem. Jedem dál a na Rozgangbodenu se rozhodujeme kam dál, úžlabím dolů bo ještě po hřebínku. Oříšková tyčinka rozhoduje, jdeme dál kolem Hutkogel a Severinkogel. Hřeben se dá krásně jet a je to zábavný. Občas pořádný korýtko, bo schovaná ďura. Za Mieserkogelem chceme jet dolů, ale šutry jsou velikosti malotraktoru a svah padá, jak Zeman na mezinárodním meetingu. Doklepnem to k silnici a čeká nás ještě parádní pure hrabankovej trailík k hospodě do Seeweisen.

Je 6pm a my jsme rozcupovaní na sráč, glgáme hořkej frickobír a čučíme spokojeně na hřeben toho zatracenýho pohoří. Spokojení! Pak ještě přejezd zpátky ke káře v Aflenz a hurá zpátky do Kocourkova.

Převýšení: 3095m

Délka trasy: 57km